Srpen 2022 nastal a to bylo jasné znamení, že vřesovické tábořiště bude opět po roce svědkem úžasného týdne plného zážitků a dobrodružství. Pro letošní rok se vše neslo ve znamení táborového tématu Lovci pokladů.
Týden ve Vřesovicích to nebyl jednoduchý a bez komplikací, první tři dny nám důkladně propršely a proměnily tábořiště v jednu velkou bahnitou plochu. To naštěstí 36 zapálených lovců pokladů ani v nejmenším neodradilo a za dohledu osvědčeného vedoucovského kolektivu ve složení Cahik, Zouhy, Vojta, Milda (Midla), Anet, Rapan, Danka, Dominik (Domski), Dominik jr, Tríček, Zdenál a Zuzka zvládali všechny nástrahy s hravostí a bravurou.
Ačkoliv jsme úspěšně proplouvali jednotlivými táborovými dny, dlouho jsme nebyli schopni získat nějaké indicie či informace o tom, kde s pátráním po pokladu vlastně začít. Naštěstí se nám podařilo najít šamana místního kmene, který nám povyprávěl legendu o svých předcích a dávném pokladu, který se však nedochoval a jediné, co by k němu mohlo vést, byl malý útržek mapy s velkým černým křížem. Od tohoto okamžiku se naše snaha napnula jednoznačným směrem – najít i další kousky mapy a najít tak cestu k vytouženému pokladu. Dílem odvahy i štěstí se nám podařilo najít i zbylé kousky mapy (ať už plovoucí na rybníce či zanechané v lese poraněnými zlotřilými zloduchy), dílem dešifrovacích dovedností jsme dokázali vyluštit tajemné runy z mapy („Leb posvátnou kmene mého lidu přines tam, kde najde klidu – tam, kde kříž s mapou bratří tu leb vlož a poklad spatři“). A když se nám za opětovné pomoci místního šamana podařilo získat i onu posvátnou lebku, nic nám nebránilo vydat se podle mapy k místu označenému velkým černým křížem.
Po náročné cestě jsme dorazili na místo, rozložili spacáky a počkali na příchod poctivé chřibské tmy a za ní jsme mohli všichni vyrazit ke skále, která vypadala úplně stejně jako na složené mapě. Andrejka, jako vybraný zástupce lovců pokladů, vložila posvátnou lebku na určené místo a jako zázrakem se rozsvítila cesta mezi kameny. Po ní se odvážně vydal nejmladší zástupce Matěj a na konci osvětlené cesty našel to, pro co jsme si přišli – truhlici plnou zlaťáků, které si mezi sebou lovci pokladů hned rozdali.
Mise tak byla splněna a proto všichni mohli poklidně a spokojeně usínat pod hvězdným nebem a ochranou chřibských lesů (jen Vojtovi spánek zpestřila ninja veverka házející šišky). Ranní polechtání slunečními paprsky a probuzení ptačím orchestrem už bylo jenom malým bonusem ke krásnému zážitku, který zůstane ve vzpomínkách všech účastníků.
Bude to však pouze jedna z mnoha vzpomínek uložená mezi ostatními – mezi vzpomínkou na písničky u ohně, na ikonická vystoupení účastníků soutěže o nejlepšího pěvce (Bohemian Rhapsody vs. Pečivo, chleba, 4 rohlíky…), mezi vzpomínkami na propršené dny, bláto, ale také vodní radovánky, kterých jsme se na konci týdne dočkali. A zůstane tak ve společnosti vzpomínek na ranní budíčky (píšťalkou, kastrolem i písní), rozcvičky, výuku tábornických dovedností, soutěže jednotlivců, den naruby (Čí so hode? aneb Když Milda s Tríčkem tančí), odpolední hry, večerní program u ohně i noční hlídky. A na vrcholu téhle hromady vzpomínek budou vzpomínky na nově vzniklá přátelství.
Na závěr je nutné říct, že i když body na táboře určitě nebyly tím nejdůležitějším, mělo by zde zcela jednoznačně zaznít, že celotáborovou hru po letech sucha vyhrál oddíl č. 3 (Sláva vítězům, poražení ať si trhnou, Rapan slaví ještě teď)!
Vřesovice 2022. Lovci pokladů. Déšť při příjezdu. Déšť při odjezdu. Úspěch počasí navzdory. Zážitky. Kamarádi.
Tábore 2023, laťku máš vysoko – předveď se. Těšíme se na tebe.