Drazí táborníci,
je tomu již víc než dva měsíce, kdy jsme slavně dobyli severní pól. Již při cestě zpátky, ještě v záplavě dobyvatelské euforie, jsem dostal nápad na sestrojení něčeho velkolepého. Něčeho, co by budilo obdiv. Něčeho, co by prospělo lidstvu. Něčeho, co by snad i dokázalo lehce pootočit kolečka času a posunulo civilizaci zase o kousek dál.
Již několik týdnů jsem zavřen ve své laboratoři a pracuji na teoretických výpočtech. To, co se mi zpočátku zdálo jako nemožné a nerealizovatelné, pomalu ale jistě nabírá konkrétnější obrysy. Tolik plánů a návrhů již bylo zlostně vrhnuto do koše, tolik nápadů skončilo v propadlišti dějin a nechybělo mnoho, abych všeho nechal a vzdal to. Zdá se však, že všechna moje práce nepřijde vniveč a že plody této každodenní řehole budou sklízeny dříve, než jsem mohl na začátku svého bádání vůbec doufat.
Zatím budu svoje plány držet v tajnosti, abych snad něco nezakřikl, ale ve správnou chvíli vás budu informovat. Při cestě na severní pól jste se ukázali jako skvělý tým a byl by hřích s vámi i nadále nespolupracovat.
Buďme v kontaktu a buďte ve střehu!
Váš Rapan